NOVINKY

Chůze a běh s holemi - efektivita, výhody a nevýhody
Věnujete se dlouhým běhům v horách jako já? Pokud ano, je pravděpodobné, že používáte běžecké hole. Jak je správně využívat? K čemu mohou pomoci? Jak mohou ovlivnit náš výkon? Jak je nosit při závodech? Na tyto otázky hledám odpovědi proto, abych byl schopen se neustále zlepšovat při efektivitě běhu v horách a je to jeden ze střípků do mozaiky, kterou se snažíme sestavit a hledáme tak neustále cesty, jak ji poskládat co nejlépe. (vedle tréninku, regenerace, stravy, spánku apod.) Níže napsané řádky nejsou univerzální, je to soupis toho, co jsem na sobě v této oblasti vypozoroval. Některým z Vás však mohou pomoci zamyslet se nad aktuálním využíváním, anebo pomoci do začátku.

Důležitá je délka holí. Měřím 178 cm a využívám hole o velikosti 125 cm. Tady lze obecně říci, že když se postavíte, vezmete běžeckou holi do ruky, měla by být zhruba ve výšce lokte. Co se týče materiálu a typu holí, zamiloval jsem si karbonové Leki Ultratrail FX one. Jsou lehké, dobře se skládají a zacvakávají, mají příjemnou korkovou rukojeť a při chůzi do opravdu hodně prudkého kopce je lze uchopit za spodní madla a můžete se do nich i v této extrémní situaci pořádně opřít. Pokud dáváte přednost turistice a odolnosti, je možné vybrat některou z levnějších hliníkových variant.

Hole jsme vybrali, a tak je teď čas podělit se o výhodách a nevýhodách chůze či běhu, které jsem na sobě vypozoroval. Kdy je chůze s holemi efektivní a vyplatí se? Je někdy lepší běhat bez holí? Pokud se budeme bavit čistě o výkonu, mám na sobě vyzkoušené, že se mi vyplatí tahat hole z toulce při sklonu cca nad 10 ° (v závislosti na terénu a míře únavy). V mírnějších kopcích je moje tepová frekvence nižší bez holí než s nimi. Při pohybu s holí totiž zapojujeme celé tělo, a tím můžeme spotřebovat více kyslíku. V prudších kopcích mi naopak hole nesmírně pomáhají a tepovka jde dolů. S přibývající únavou a opotřebením svalů se situace mění a hole zapojuji dříve. U delších závodů se tedy snažím předvídat únavu a vytahuji zejména kvůli opotřebení svalů  hole i v nižších sklonech. Běžecké hole jsou pro mne také jednou z pomůcek, jak se dostat z krize. Změním díky nim rytmus, zatížím jiné svaly a zaměstnám na chvíli hlavu. Z opravdu prudkých kopců, nebo při velkém opotřebení svalů, mohou být pomůckou z kopce, kdy svaly i klouby dostávají opravdu zabrat. Na co si dát pozor? Když chodím s holemi zacvaklými do rukavic, dávám si pozor na jídlo a pití. Tím, že mám "plné" ruce, snadněji se zapomene na to včas se napít, najíst, a to u ultra závodů velmi často znamená začátek krize. Ze začátku jsem také řešil, jak běhat s holemi v zimě. Při teplotách kolem nuly, když není venku moc sněhu, se mohou na hroty nabalit nečistoty, které poté mají tendenci zamrzat a následně mám sníženou účinnost při odrazu. V takovém počasí se určitě vyplatí investovat několik vteřin před složením hůlek k oklepání nečistot. Předejdete tím nepříjemnostem.

Na závěr mám jednu radu na start. Při startu závodu, kde je více lidí na malém prostoru, buďte ohleduplní k ostatním a mějte hole složené a vytahujte je až, když přejdete v kopci do chůze nebo pomalejšího běhu. Bohužel jsem byl svědkem několika nepříjemných kolizí.

Snad vám pár mých sepsaných postřehů v něčem pomohlo do začátku. A teď hurá do hor!

Martin Jor