NOVINKY

Po šesti letech, co na LHUT pravidelně startuju, jsem se letos konečně, alespoň vzdáleně, přiblížil tomu pocitu: když všechno klapne. Běh, kde víte, že tohle je ten den. Že to tak prostě mělo být. Nebylo to zdaleka perfektní, ale osobák ve 36 letech tady beru.

Kluci přede mnou byli (a jsou) jinde – gratuluju Márovi k rekordu! Velký respekt Mackovi, Tomovi i Michalovi a všem dalším, kteří si splnili své cíle (nebo se o to alespoň pokusili). Pro mě má tenhle výsledek obrovskou váhu. Znamená to, že každodenní dřina má smysl. Že se můžu pořád posouvat. Že mám pořád šanci splnit si letošní velké cíle.

 

Baví mě to.

 

Baví mě makat na sobě a hledat mistrovství v tomhle krásném sportu.

Nikdy nebudu nejlepší. Ale mám šanci být nejlepší verzí sebe sama. A to za tu dřinu stojí.

 

Díky všem, kdo mi fandili – ať už na trati, nebo na dálku.

Díky Verunce a Medunce, že mi přišly fandit až na Lysou, a že mě každý den podporují v tom co dělám.

Díky Jonášovi a Tomovi Juráňovým za bezchybný support.

Díky rodičům, že na mě čekali v cíli.

Díky pořadatelům za nádherný zážitek.

Díky sponzorům ze všechno vybavení, bez kterého bych se neobešel.

 

My děkujeme za skvělý výkon a reprezentaci LEKI.